Kariéra versus dobrovolnictví | Stáže.cz - Praxe, stáže, cestování, diplomky!

Být dobrovolníkem zdaleka nemusí znamenat jen to, že člověk nalévá polévku bezdomovcům. Stejně tak být kariéristou neznamená nutně „jít přes mrtvoly“ a neohlížet se na nic a na nikoho. Obojí jde celkem efektivně skloubit.

Ne každému se poštěstí, aby si hned po promoci mohl začít budovat perspektivní kariéru v mezinárodní firmě. Ideální samozřejmě je, když absolvent odchází ze školy a má za sebou odbornou praxi nebo stáž. Taková položka v životopisu není rozhodně na škodu. Ale ne vždy se naskytne studentovi příležitost, aby si takovou praxi (nejlépe placenou) vyzkoušel. Někdy chybí čas, jindy chuť vzdát se bezstarostného studentského života.

Buďme upřímní, jen málo zaměstnavatelů si riskne přijmout čerstvého absolventa, který sice může chtít pracovat za tři, ale má „pouhé“ teoretické znalosti z vysokoškolských skript. Určitou možnost tak nabízí dobrovolná práce v oblasti, které by se chtěl budoucí zaměstnanec posléze věnovat. Pracovat zadarmo nebo za minimální peníze sice není pro čerstvou magistru nebo bakaláře lákavé, na druhou stranu to ale může otevřít cestu k vysněné pozici.

Nejdůležitějším měřítkem dobrého zaměstnání jsou podle většiny lidí peníze. Jenže dosáhnout na vysoký plat hned po promoci je u většiny oborů nemožné. Nezbývá tedy nic jiného, než smířit se s tím, že jako odrazový můstek vám bude muset stačit průměrná a nezáživná práce s často podprůměrným platem.

Jednou z možností, jak získat náskok před ostatními kolegy a nabýt zajímavé zkušenosti, jež se mohou později hodit, je zapojit se jako dobrovolník do jednoho z mnoha projektů. Dnes už totiž neplatí, že dobrovolník je amatér, který zaskakuje tam, kde stát nestíhá.

Lidé, kteří chtějí pomáhat bez nároku na odměnu, dnes působí snad ve všech sférách. Nejvíce jich je v sociální oblasti, ale existuje řada různých dobrovolnických center a organizací, kde se může realizovat snad každý. Dobrým příkladem je absolvent Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Pavel Menšík. Při práci koncipienta v právnické kanceláři stíhá ještě docházet do neziskové organizace. „Funguji tam jako právní poradce pro žadatele o azyl. Je to práce, která mě baví a naplňuje. Dělám to proto, abych získal zkušenosti a naučil se jednat s lidmi. V první řadě mám však dobrý pocit z prospěšné činnosti,“ říká šestadvacetiletý právník. To je také nejčastější důvod, proč dobrovolnictví lidé dělají.

Možností, kde začít, je přitom spousta – za všechny lze jmenovat alespoň organizace jako Nadace Terezy Maxové, Hnutí Brontosaurus, Český paralympijský výbor nebo třeba United Nations Volunteers. Prostřednictvím posledně zmíněné organizace spadající pod OSN může zájemce o dobrovolnou činnost vycestovat do celého světa.

Na druhou stranu k tomu, aby mohl člověk pomáhat, nemusí vstát ani od stolu. V mnoha zemích totiž funguje takzvané virtuální dobrovolnictví. Jedná se o pomoc po internetu, především v oblasti poradenství, legislativy, účetnictví, překladatelství nebo také tvorby webových stránek pro nejrůznější neziskové organizace. Snad se brzy plně vyvine i u nás.

Podle definice Mezinárodní asociace pro dobrovolnické úsilí (IAVE) je dobrovolnictví základním stavebním prvkem občanské společnosti a uskutečňuje nejvznešenější aspirace lidstva – touhu po míru, svobodě, příležitostech, bezpečí a spravedlnosti pro všechny. Proč tedy při onom budování kariéry neudělat občas také něco, co vás naplní pocitem důležitosti, který nebude falešný. Nehledě na to, že tím zajisté stoupnete v očích svého (budoucího) zaměstnavatele a nejen jeho.